THE RUN SLOVAKIA – ŠTAFETKA Z KOŠIC DO BLAVY


Když se řekne Vltava Run, všichni hned vědí, že jde o štafetovou masovku, která je vyprodaná ještě rychleji, než když spustili do prodeje lístky na domácí mistrovství světa v hokeji. Prostě kdo jej neběžel jakoby nebyl. No ale já občas nejedu „mainstream“ a když přišla nabídka na účast ve slovenské obdobě štafetového běhu s opravdu trefným názvem THE RUN, nebylo co řešit. Navíc příslib startu v týmu ČESKOSLOVENSKO složeného z 6ti východních bratrů a 6ti echt čechů (rozuměj pražáků) zaváněl milým spojením toho, co bylo dříve rozděleno. Díky tomuto pestrému týmu jsem si i osvěžil slovní zásobu a do životopisu si už skoro mohu dát – slovenský jazyk – upper intermediate 🙂

THE RUN SLOVAKIA je štafetový běh z Košic do Bratislavy dlouhý 534 km, kde na každého účastníka čekaly 4 úseky v průměrné délce 11 km.  Náš ČESKOSLOVENSKý tým byl složený z 6ti východních bratrů a 6ti echt čechů (rozuměj pražáků) a zaváněl milým spojením toho, co bylo dříve rozděleno. My jsme startovali v kategorii FREESTYLE, kde jsme si mohli v případě potřeby etapy libovolně měnit. Čest zahájit celý závod, získalo naše vozidlo což vzhledem k obrovskému vedru, nebyla úplně výhra. S prvními 6 úseky jsme se poprali bravurně a předávali jsme druhému vozu v čele závodu.

Etapy nás nejprve nasměrovaly na sever od Košic a přes Levoču jsme se dostali až do podhůří Vysokých Tater, kde jsme místo kochání se panoramaty rozsvítili čelovky. V Tatranské Lomnici došlo na předávku od vozu číslo dvě na druhé pozici. Pověstný štafetový kolík v podobě GPS předala moje OCR parťačka Klára. Noční etapy příliš vzruchu nepřinesly a podařilo se nám s autem jen jednou zabloudit, takže paráda.

V dalších etapách jsme se přes Liptov dostali až do Tepličky nad Váhom, kde měli všichni běžci povinnou pauzu minimálně 3 hodiny a došlo k přerozdělení startů. Nejprve odstartovali štafety na chvostu průběžného pořadí a až na konec favorité závodu a my, nečekaní hrdinové, kteří si po celou první polovinu udržovali stabilní pozici kolem druhého místa, alespoň dle aplikace. V nádherné Rajecké dolině, kde medvídkové, prasátka, včeličky, rybičky a další zvířátka žijí v symbióze, starají se o kytičky, rybníčky a potůčky a stáčí tam pramenitou vodu, která je patentovaná přírodou, naše druhé vozidlo chytlo průtrž mračen, která určitě nepotěšila jak naše závodníky, tak kožíšky těch pracovitých zvířátek. Poslední etapy jsme si vychutnali a na druhé předávce píchli kolo od auta. Důmyslný systém fixace rezervy na podvozku od soudruhů z AMG potrápil i naše zkušené techniky, a tak zavládla lehce panika. K ne úplně velké radosti muselo být zavoláno naše druhé, v té době již spící auto, střídající běžci museli vyprosit transportní místa v dodávce našich soupeřů a jeden z nás vždy vyfasoval bicykl a po každém doběhu místo odpočinku měl ještě povinné vyjetí v mokrém oblečení vedle dalšího běžce. Oprava se povedla, my vše odběhli, druhý vůz stihl svoje etapy a všichni jsme se dostali v pořádku do cíle na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě, kde jsme posledních 100 metrů běželi všichni pohromadě.

Lehký fuck-off nám v cíli hodila závodní aplikace, která si lehce pohrála s výsledky a nakonec nás odsoudila k 3. místu. Na první ztráta 18 minut na druhé 17 minut. Výsledný čas naší štafety byl 45 hodin a 34 minut. Lehké zklamání však nakonec vystřídala euforie z umístění na bedně, které před startem nikdo nečekal. Celý závod se běžel primárně po silnicích a asfaltkách, některé úseky byly i za vcelku vydatného provozu. Občas, zejména ve městech, haprovalo značení správné trasy, a člověk, který si trasu předem nenačetl, byl odkázán na svůj instinkt, který ne vždy slavil úspěch. Na druhou stranu „deceptikonská“ aplikace měla skvělý a podrobný popis všech úseků včetně map a livetrackingu. Celkově byl však závod moc pěkně organizovaný, panovala parádní přátelská atmosféra, minuly jsme mnoho vyhlášených míst na Slovensku a závod si díky skvělé partě a týmové chemii neskutečně užili. Svůj první úsek vyhrál a zbylé tři bral vždy 3. místo napříč všemi kategoriemi. Velký podíl na to měl fakt, že mě neustále motivovalo naše průběžné umístění a chtěl jsem týmu přispět co největším dílem, ale i Edgar (speciální nápoj MADE IN CZECH), který mi při minimum spánku a regenerace mezi etapami dodal potřebnou energii dokončit v uspokojivém tempu a nasazení.

 

 

Velký dík patří celému týmu ČESKOSLOVENSKO – našim kočkám Magdě a Kláře, chrtovi Maťovi, kapitánu Andrejovi, vytrvalci Markovi, dříči Milanovi, juniorovi Jožkovi, bojovníkovi Alešovi, tempaři Ivanovi, pohodáři Maňovi a dlouhonohému Jirkovi – všichni jste podali výkony na hranici svých možností a každý z vás má obrovský podíl na celkovém úspěchu !

zaujal tě edgar.?

edgar.brusinka

990 
1500g

edgar.brusinka

490 
600g

edgar.čokoláda

490 
600g

edgar.dres.

890